to nikdy nezjistím

6. december 2016 at 4:25 | zora
jsem velice lidská bytost velice neschopna se se svou lidskostí vyrovnat. když se věci zacyklí, je čas odejít. a já vím, že se kruh dokončuje ve chvíli, kdy cítím chuť železa na jazyku. všechno splívá v jedno. všechno se schází v tomto jednom bodě. já jsem chtěla milovat - ale nemůžu. nechci žít - ale musím. a to nejlepší co mi zbylo je co kdyby.