to nikdy nezjistím

6. december 2016 at 4:25 | zora
jsem velice lidská bytost velice neschopna se se svou lidskostí vyrovnat. když se věci zacyklí, je čas odejít. a já vím, že se kruh dokončuje ve chvíli, kdy cítím chuť železa na jazyku. všechno splívá v jedno. všechno se schází v tomto jednom bodě. já jsem chtěla milovat - ale nemůžu. nechci žít - ale musím. a to nejlepší co mi zbylo je co kdyby.
 


Comments

1 Cíťa | Web | 9. december 2016 at 17:32 | React

ale ne, kampak odcházíš? :(

2 bezkrve | Web | 15. january 2017 at 17:24 | React

snad se k tobě má láska do záhrobí dostane :)

3 Amazonka | Web | 30. march 2017 at 20:22 | React

Nevím, jestli si má slova kdy přečteš, ale tenhle tvůj článek čtu už asi po stopadesátý první a furt nějak nedokážu pochopit, jaktože já nejsem ty a ty nejsem já.

Nebo co když to tak fakt je?

Vem si, že já si třeba žiju jeden den, půjdu spát a pak se třeba probudím jako ty a ty zas jako já. No zas nevím, jestli tě tenhle styl uvažování úplně potěší, protože i když si komentujeme blogy a tak, stejně se neznáme a třeba jsem pro tebe fakt jenom píča co si píše deep věci na blog, no. Takže možná se nechceš druhej den probudit jako já.

A myslím, že si zasloužíš chtít se probouzet každý ráno jako Zorka, protože Zorka je samo o sobě krásný jméno a v něm nepochybně krásná duši, kterou miluji, i když je to takové složitější. Rozhodně nejsi člověk co by se měl nenávidět, i když je to občas těžký, to sama vím a je mi to fakt moc líto, že prožíváš občas těžký časy. Doufám, že se nenenávidíš.

Nevím, kam mířím. Vážně ne.

Jen se mi po tobě moc stýskalo a nevím, jestli jsem ještě kdy budeš psát, ale možná si to alespoň přečteš. Ne fakt, i když jsi v podstatě jen random osoba z internetu (kdo taky říká, že nejsi padesátiletej plešatej cápek co nás chce všechny do postele), docela si mi do života něco dala, ale nechci bejt zase zbytečně moc deep, vzhledem k tomu, že ani nevím, o co se tu snažím. Původně jsem ti tu taky chtěla napsat jenom jednu větu ale aoednvasdnbisrjdgv nějak nemůžu přestat psát. A možná je fajn, že se známe jen takhle. Častokrát jsem si představovala naše společný setkání a pokaždý to bylo děsně trapný.

Jsi super Zorko. Snad se teď o mě nemyslíš, že jsem magor. Už si vůbec nepamatuju, co jsem před chvílí psala. Tak ahoj. <3

Díky, Zorko.

4 Amazonka | Web | 15. august 2017 at 17:45 | React

Pořád na tebe občas myslím

5 Amazonka | Web | 3. october 2017 at 18:16 | React

No tak mi neříkej, že to na ten rok nakonec dotáhneš...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement